Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pískomilové

Osadníci  .-)

 

hnedak.jpg

black.jpg

 

Takhle spíme

 

chrr.jpg

 

a Tady bydlíme 

 

terarko-piskomil.jpg



O pískomilech





Pískomilů existuje mnoho druhů (např. pískomil tlustoocasý, pískomil saharský, pískomil bledý, pískomil egyptský, pískomil hedvábný, pískomil drobný,…) ale nejčastěji se u nás v domácnostech chovají pískomilové mongolští a proto se zde budeme věnovat právě jim.

 

Pískomil je ideální domácí zvíře. Ve volné přírodě žije ve velkých skupinách, takže je velmi společenský, žije 3-5 let i více, nedorůstá velikých rozměrů (10-12 cm), je velmi roztomilý a díky své zvědavosti se snadno „otrká“. Posledních několik nastal také rozvoj chovu barevných mutací srsti pískomilů, bohužel u nás se z nich dá sehnat jen málo.

Pískomil mongolský je stepní zvíře. Obývá pouště v Mongolsku a Číně a jeho životním prostředím je polopoušť a step u poušť Gobi, celkem obívá oblasti od pohoří Altaj až po Mandžusko a 200 km severně od Pekingu. V jeho domovině je tedy velmi teplé léto a velmi chladná zima. Prší zde hlavně v období jarního monzunu, jinak je tady velmi sucho. Aby v takových podmínkách pískomil přežil, musel se svou stavbou těla a způsobem života přizpůsobit.Pískomilové žijí v systémech podzemních chodeb, které mohou dosahovat až do šířky 3-4 metry( průměr chodby je asi 4 cm). Z chodeb vede mnoho východů a jednotlivé části chodeb mají svůj účel( skladiště, hnízdo,…). V hnízdě pískomilové spí na jemně rozcupovaných rostlinách a díky dobrému vystlání zde může být teplota až o 20 ºC vyšší než venku.

Pískomilové jsou velmi společenští. Párek pískomilů spolu žije celý život a samec pomáhá samici i s výchovou mláďat, která s rodiči žijí až do dospělosti, kdy zakládají vlastní rodiny.První vrh se může ještě v témž roce rozmnožit, stavy pískomilů ale neustále snižují sovy, lišky, tchoři atd.Ve volné přírodě se zřídka dožívají více než jednoho roku.

V létě se pískomilové živí hlavně listy a travami, nepohrdnou však ani hmyzem a kořínky. Od srpna si sbírají zásoby na zimu. Vodu získávají rovnou z potravy nebo pijí rosu.

Smysly: Pískomilové mají dobrý zrak, aby mohli v čas zpozorovat nepřítele. Nemají však dobré prostorové vidění a musí různými pohyby hlavy zorné pole upravovat. Jsou také dalekozrací, takže třeba vůbec nevidí kus potravy který jim podáváte až před nos.

Sluch mají pískomilové také dobrý. Slyší zvuky od 200 do 32 000 hertzů, starší jen do 4 000 hertzů a novorození jsou úplně hluší. Pískomilové komunikují hlavně v oblasti ultrazvuku: mladí pískomilové se ozývají, když chtějí přivolat matku, starší takřka zvuky nevydávají, samci podrážděně pískají, když cítí cizího samce, varují se navzájem atd. Někdy můžeme pískomily zaslechnout i my, když hlasitě pískají nebo když silně bubnují zadníma nohama na poplach. Slyšitelné pískání se často line z hnízda, kde se dva pískomilové perou o potravu nebo se prostě zdraví a kdo má dobré uši uslyší i mláďata v hnízdě. Někdy je problém poznat, co pískomil pískáním naznačuje, zda zlost nebo radost.

Čich je u pískomilů skvěle vyvinutý. Používají ho hlavně k hledání potravy a k rozpoznávání ostatních pískomilů. Používají také pachové značky, které vylučují žlázy u koutků očí a na břiše. Zbytku sekretu, který vylučuje žláza u očí, se pískomilové zbavují koupelemi v písku.

Hmatové vousky na hlavě jsou pro pískomila nesmírně důležité. Pískomil špatně vidí na blízko a tak pomocí vousků „hledá“, co má přímo před nosem. Také hmat v tlapkách je dobře vyvinut, aby zvíře např. mohlo pevně uchopit potravu nebo materiál na hnízdo.

Orientace je u pískomilů výborná. Potřebují ji, aby se dokázali opět vrátit domů, když se vracejí ze svých výprav za potravou. Cestu si pískomil označuje pomocí pachové žlázy na břiše. Označené body si pískomil ukládá do paměti a podle nich se orientuje. Kdyby náhodou zmizely, má pískomil svůj „vnitřní kompas“ kterým zaznamenává změny pohybu a také si pamatuje, jak dlouhou trasu uběhl.Proto se pískomil pohybuje při procházkách trhaně, „senzor“ lépe zaznamená výrazný a pomalý pohyb. Tento „senzor“ funguje i ve tmě i bez dalších orientačních pomůcek.

Pískomil je tvarem podobný myšce. Měří asi 10 cm (bez ocásku). Má velké oči, dlouhé zadní tlapky a silné zadní nohy, které mu umožňují skákat velmi vysoko a proto si musíte dávat pozor aby vám třeba nevyskočili z akvária nebo z prostoru na hraní. Pískomilové jsou velice čilá zvířátka, která pořád pobíhají po kleci, zkoumají, hrabou a trhají papírové ruličky a jiný materiál na hnízdo. Pečovat o ně je celkem snadné. Když se s nimi zachází opatrně, velice brzo zkrotnou, protože jejich přirozená zvědavost jim rychle pomůže překonat strach z toho, že je berete do ruky. Pískomilové se chovají v různých barvách ( zlaté, šedé, černé, bílé, ale jsou i v kouřové nebo stříbno-černé barvě ...) i když původně byla většina hnědá. Mongolští pískomilové pocházejí z pouště, kde je velmi horké a suché podnebí . Vyhrabávají si nory a tunely aby se ochránili před sluncem. Ven vylézají většinou večer. Vody a potravy je v poušti málo. Těla pískomilů jsou proto uzpůsobena tak, aby vodu kterou najdou využila co nejlépe, ale musejí strávit hodně času tím, že hledají potravu. V přírodě žijí pískomilové v početných kololniích.

Občas můžete vidět pískomila, jak stojí bez hnutí na zadních tlapkách a naslouchá okolí. Pískomilové mají skvělý sluch. V přírodě jsou jejich nepřáteli především hadi a draví ptáci. Pískomilové proto dokážou rozeznat každý nebezpečný zvuk a za pomoci svých silných nohou velmi rychle utéci do bezpečí.

Domácí pískomilové, stejně jako divocí potřebují dostatek prostoru na pobíhání, hrabání a zkoumání okolí.

Do podčeledi pískomilů se řadí okolo 70 druhů, rozdělených do 13 rodů. Rod Meriones ( kam patří pískomil mongolský ) je jedním z nejpočetnějších a druhy, které do něho náleží, patří k nejčastěji chovaným. Jedná se zejména o pískomila Shawůva, pískomila rudoocasého a pískomila jižního.

Z dalších zajímavých druhů stojí za zmínku pískomil tlustý a pískomil tlustoocasý. Tlustoocasý proto, protože si v lysém ocásku ( který ovšem není tak dlouhý jako třeba u pískomila mongolského ) shromažďuje tukové zásoby. Takovýto ocásek pak může být pěkně velký. Další skupinou, která se dosti často objevuje v chovech, jsou pouštní pískomilové rodu Gerbillus. Všechny uvedené druhy se chovají obdobně jako pískomil mongolský.

S pískomilem si zaručeně užije spoustu zábavy. Na oplátku jim umožněte prožít ten nejlepší život, jaký jen lze.
Důležité informace

  Pískomilové se mohou rozmnožovat, když je jim 12 týdnů. Matka je březí 24 dnů a počet mláďat v jednom vrhu bývá 4-6. Mláďatům se otevírají oči, když jsou jim 2 týdny. Normální potravu začínají jíst, když je jim jeden týden. Ve třech týdnech již tvoří převážnou část jejich stravy. Mláďata mohou opustit matku až když je jim 6 týdnů ( v případě narození dalších mláďat, když jsou jim 4 týdny. ) Samička pískomila může mít mladé do věku 1,5 - 2,5 roku. Pravděpodobná délka života je 3-5 let. Výjimečně více.

Zdroj a mnohem více o chovu pískomilů najdete na : 

http://www.ipiskomil.estranky.cz/

Spousta informací také na http://www.piskomilove.wz.cz/